Poznámky
Sítě - drát × bezdrát
Kroucená dvojlinka
Elektrické rozvody - využití sítě pro přenos dat
Optický kabel - nejlepší - kolik vláken + převodníky světlo × elmg vlnění
pravidla pro vedení - jak daleko od sebe, dosah,
bezpečnost - kabel bezpečnější než wi-fi
standardy wi-fi, pásma 2,4 GHz, 5 GHz
zabezpečení sítí
druhy sítí, topologie,
WAN - např. internet
Peer-to-prrr - všichni rovni (torent)
klient - server - server poskytuje služby ostatním (klientům) - např DNS, kdo může v síti pracovat apod.
IP adresa, DHCP - "dynamik host kontrol protokol" jedinečné jméno IP adres, omezená doba poskytnutí
DNS - překládá jména na něco srozumitelného... (systém nadřazenosti, kořenový DNS - měl by vědět vše, čím blíž ke mě - tím rychlejší
Služby
Operační systémy:
defragmentace disků
vše se podobá - tisk apod.
uživatel - oddělení, přístupová práva, vlastní prostor
možností uživatelského nastavení, přizpůsobení a použitelnosti daného zařízení
vytváří prostředí pro běh programů a zároveň prostředí pro komunikaci s uživatelem
API - vytváří aplikační rozhraní pro programování
Funkce API jsou programové celky, které programátor používá namísto toho, aby je sám naprogramoval.
poskytuje služby uživatelským programům, čímž se usnadňuje jejich vývoj a zmenšuje se jejich velikost při stejné funkčnosti
poskytuje uživatelské rozhraní (UI)
Typy rozhraní
grafické uživatelské rozhraní - nejrozšířenější rozhraní pro desktop
virtuální realita - snímání pohybů člověka, prezentace úplného vizuálního vjemu
dotyková obrazovka - rozhraní pro mobilní zařízení
textové uživatelské rozhraní - s menu a jinými prvky (nelze ale vykreslit libovolné tvary)
příkazový řádek - příkazy se zadávají zápisem pomocí klávesnice
braillský řádek - zařízení pro převod textu do slepeckého písma
Historie ovládání počítače prošla několika milníky:
- konec 19. století - stroje pro hromadné zpracování dat - bez rozhraní
- od cca 1940 - první počítače - bez rozhraní, případně číselný vstup/výstup (jako jednoduchá kalkulačka)
- 1950 - dávkové zpracování - pro ovládání mainframů
- 1969 - příkazový řádek - zadávání příkazů jejich zápisem, viz vznik Unixu
- ??? - textové uživatelské rozhraní - práce s celou obrazovkou v textovém režimu
- 1981 - grafické uživatelské rozhraní - viz WIMP
spravuje prostředky počítačového systému (procesor, paměť, přístup k souborům, atd.) a zajišťuje jejich přidělování a ochranu před neoprávněným použitím
Bootování (booting) je v informatice proces zavedení jádra operačního systému při zapnutí nebo restartování počítače. Na platformě počítačů IBM PC kompatibilních je postup standardizován. Jiné platformy (např. mobilní telefony) pevně daný postup nemají, takže postup je dán výrobcem konkrétního hardware.
Nejprve proběhne test zavádění systému - POST, najde a zavede (vygeneruje se přerušení 19h) se tzv. bootovací sektor (boot sektor) - tomuto procesu se říká bootování. Bootovací sektor je v tomto případě oblast 512 bajtů na záznamovém médiu, které je jako první nastavené v paměti BIOSu - lze změnit v Setupu.
Bootsektor se nachází na prvním sektoru záznamového média (v případě pevných disků je to válec 0 hlava 0 stopa 0 sektor 1) nastaveného pomocí jumperů na HDD nebo v Setupu jako primární.
BIOS se snaží najít na tomto sektoru Master Boot Record (MBR) - hlavní spouštěcí záznam. Ten nahraje do paměti na adresu 0000:7C00 a v případě úspěchu mu předá řízení. V případě chybného MBR se bootovací proces přeruší. MBR uchovává záznamy o rozdělení disku (oddílech) a určuje, ze kterého z nich se má bootovat. MBR sám sebe překopíruje na jiné místo v paměti a na své původní místo zkopíruje první sektor aktivního oddílu, který před tím vyhledal a předá mu řízení. Tento boot sektor obsahuje Volume Boot Record (zkráceně VBR) - rozdělení oddílu, rozšířené oddíly, logické jednotky, údaje o daném oddílu (počet bajtů na sektor, počet sektorů na cluster atp.) VBR vyhledá sektor, na kterém se nachází první ze souborů operačního systému (zavaděč - MS-DOS - IO.SYS, Windows - NTLDR). Zavaděč nahraje do paměti a tím tak zavolá zaváděcí program.
Operační systém bývá zpravidla uložen ve formě programů a dalších souborů ve vnější paměti, odkud se načítá při startu počítače nebo při zapnutí zařízení; u některých zařízení může být alespoň zčásti uložen v nevolatilní části vnitřní paměti (která se při vypnutí napájení nevymaže).
Části OS:
- zavaděč operačního systému
- jádro operačního systému
- ovladače zařízení
- vrstva abstrakce hardwaru
- implementace různých podsystémů (souborových systémů, protokolových zásobníků, síťových a dalších služeb, apod.) v podobě modulů, procesů, knihoven, ovladačů, apod.
- interpret příkazů
- vizuální prostředky jako fonty, tvary kurzorů, ikony, dialogy, a další datové součásti operačního systému jako konverzní tabulky, popisy terminálů, apod.
- konfigurace různých součástí operačního systému
- systémové programy
Jádro operačního systému (anglicky kernel, výslovnost [ˈkəːnl]) je část operačního systému, která je při startu počítače zavedena do operační paměti, kde zůstává až do vypnutí počítače. Po zavedení do paměti je jádru předáno řízení, jádro dokončí inicializaci hardwaru a následně zajišťuje správu prostředků, umožňuje spouštění programů a poskytuje jim své služby. U pokročilých operačních systémů nikdy neztrácí kontrolu nad počítačem a po celou dobu jeho běhu koordinuje činnost všech spuštěných procesů.
Hlavní úkol jádra spočívá v přidělovaní paměti a času procesoru (či procesorů) programům, ovládání zařízení počítače (pomocí ovladačů) a abstrakci funkcí (aby bylo např. možné načítat soubory z pevného disku a z jednotky CD-ROM stejným příkazem).
Jádro rozhoduje, kterou část paměti může každý proces použít a rozhodnout co dělat, když je nedostatek volné paměti. (viz také virtuální paměť).
Jádro přidělí žádostem aplikací příslušná I/O zařízení.
Mikrojádro (LINUX)
- velmi malé a obsahuje jen nejzákladnější funkce (typicky správu paměti a podporu pro plánování procesů a meziprocesové komunikace)
- Ostatní potřebné části jádra jsou řešeny v uživatelském prostoru jako běžné procesy, například správa souborového systému, ovladače zařízení, podpora protokolů pro počítačové sítě a další.
- Opakem mikrojádra je monolitické jádro, kompromisem pak hybridní jádro.
- První jádra operačních systémů, stejně jako Unixu byla původně malá. S postupným vývojem hardware, stejně jako s rostoucím počtem podporovaných služeb tato jádro nabývala na velikosti. Postupně tak docházelo ke vzniku jader, která mají i milióny řádek zdrojového kódu.
- Málokterý operační systém dnes neobsahuje mikrojádrové prvky včetně např. Microsoft Windows či macOS.
Hardware
Vnější paměť je v architektuře počítačů zařízení, které ukládá data tak, aby je bylo možné později přečíst. Zatímco vnitřní paměť počítače je obvykle volatilní - po odpojení napájení se informace v ní obsažené smažou - vnější paměti slouží k trvalému ukládání informací (programů a dat), její obsah se vypnutím počítače neztrácí. K vnější paměti nemá procesor počítače přímý přístup (na rozdíl od vnitřní paměti).